Novinky

Klerinka

Nikolka

Megan

Kari

Fotogalerie

Odkazy

Kontakt

Kniha návštěv

29.12.2007 V tento den se Megerce povedla naprosto neuvěřitelná věc. Na závodech v Hodoníně Megerka vyhrála opravdu krásným během zkoušky LA 1. Měla nádherný čas, všechny zóny, ještě jsem s ní asi tak hezký běh nikdy neběžela :-). Pak šla však Megča tvrdě do sebe a už jsme nezaběhly nic. V agility jsme dokonce nedokázaly překonat ani první dvě úvodní překážky, které byly rovně. Megerka si vybrala hned na startu svou vlastní trasu a tou se vydala. Můžu jen doufat, že bude mít častěji slabé chvilky jako ve zkouškách a dokážeme sem tam něco doběhnout :-).

LA 1 - 1.místo

Jumping - disk

Agility - disk

9.12.2007 Minulou neděli jsem byla s Meg na jejích prvních závodech agility. Nebyla to žádná sláva, ale rozhodně to byla zábava :-). Takto nadšenou jsem Megerku už dlouho neviděla, škoda jen, že přes ten štěkot na trati se moc vzájemně neslyšíme.V LA1 máme disk, byl to ale myslím, náš nejhezčí běh, diskla jsem nás na kladině, Megča z ní spadla a bylo rozumnější ji opravit. Jumping jsme absolutně nezvládly a Megerka si zaběhla trať dle vlastního uvážení. Agility jsme sice doběhly, ale byl to asi náš nejstrašnější běh. Dokonce jsem zvládla o Megerku na trati i zakopnout. Video máme ze zkoušek :-).

VIDEO

9.12.2007 Už je to přes měsíc, co byla Klerinka na operaci. Udála se s ní od té doby neuvěřitelná změna. Neustále si chce hrát, lítá jak praštěná, každé ráno okusuje Megerku a nutí ji do her :-).

týden po opearci	měsíc po operaci

22.11.2007 K nahlédnutí video slalomu Megerky :-).

20.11.2007 Přišly výsledky genetického testu na CEA Megerky. Meg je DNA CEA NORMAL :-). HURÁ!!!

8.11.2007 Klerinka je doma a snad už bude zase lépe. TEĎ UŽ MÁ DOUFÁM VYBRÁNO OPRAVDU NASTÁLO.

6.11.2007 Po dlouhé době jsem se dnes přemluvila k aktualizaci. Zbývá mi jeden rest a to povídání o MS. Jakmile to jen trochu půjde, dodělám ho.

3.11.2007 Letos se vedení SZBK ČR rozhodlo uspořádat výběrové závody pro MS 2008 už na podzim 2007. S Klerinkou jsem se zúčastnila sutinového Bohemia cupu. Bohužel jsem musela odstoupit ze zdravotních důvodů Klerinky. Začínaly jsme "speciálem" (hledáním). Klerinka vyrazila, avšak nějak bez šťávy. I když se jí podařilo najít tři osoby, hledání jsem ukončila a nepokračovala. Na Klerince bylo znát, že není vše v pořádku. Nelítala jako jindy, byla celá shrbená a každý krok jí pravděpodobně působil bolest. Nevěděla jsem, co se děje, předpokládala jsem, že se ozvaly její operované nohy. Bohužel se dnes 6.11. na sonu ukázalo, že Klerinka má zánět dělohy a cystu na vaječníku. Ve čtvrtek ji čeká operace a já doufám, že vše dobře dopadne:-(. Klerinka je velký bojovník a pevně věřím, že vyhraje i tentokrát.

21.10.2007 Velký Megerky den. Je z ní dospělá ženská :-). Dnes byla zbonitována a uchovněna. Je pravda, že přítomní se velice pobavili, Megerka dala všem jasně najevo, co si o podobných akcích myslí. Zcela jasně mi vysvětlila, ať ji nikdy nehlásím na žádnou výstavu :-). Její zvučný štěkot, praštěné poskakování a rarášky v očích si jistě budou všichni dlouho pamatovat.

bonitační kód: 0/0 iim bapls nna/ A1 P1

7.10.2007 Už se tak stává, že člověk nevydrží a zkusí. Zkusila jsem s Megerkou běh začátečníku v Plzni a Megča ho s přehledem vyhrála. Bylo to úžasný, už se moc těším, až spolu budeme běhat :-). Aby to Klerince nebylo líto, běžela jsem s ní tunelový běh. Veverka to vytáhla na čtvrté místo, Megerka na třetí :-).

23.9.2007 Většina odrostlých štěňátek pražských záchranářů tento den zkusila štěstí na zkoušce RH-E. Megerka mezi nimi nechyběla. Popravdě jsem se obávala trošku ostudy, ale teď musím přiznat, že jsem Megerce křivdila. Megerka všechny převálcovala a zkoušku složila na 198 bodů z 200 možných. Jako speciální práci jsem vybrala plošné vyhledání, to bylo za rovných 100 bodů :-). Dva ztracené bodiky byly za překážky, kde se Meginka prohnala takovou rychlostí, že panu rozhodčímu Babičkovi cukaly koutky a ptal se, zda děláme agility :-D. Poslušnost měla Megča opravdu ukázkovou. Teď můžeme směle trénovat na jaro, na další mezinárodní zkoušky :-).

další foto ZDE, fotograf Petra Krejčová

22.9.2007 Byly jsme s Klerinkou nominovány na Přebor kynologických složek IZS. Byl to jak závod jednotlivců, tak dvoučlenných družstev. My jsme s Klerouškem vyfasovaly Petra Kubicu s Gastonem, dobré parťáky do nepohody. Závodu se oproti loňskému ročníku účastnila i Policie, Horská služba a hasiči. Rozhodně to bylo letos mnohem lépe obsazené, co se konkurence týče. Tentokráte byla vyřazena poslušnost. Hledalo se dvakrát, jednou v sutinách, pak následovala menší pauza a ihned se nastupovalo na plochy. Sutiny nebyly vůbec lehké a s Klerinkou jsme se tam pěkně zapotily. Jedním z obtížných prvků bylo vyslání psa na dálku po uzoučkých schodech do sklepa, zde mělo hodně psů problémy. Klerince toto však vůbec nevadilo. První, kam si to namířila, byly právě schody a sklep, věděla proč, jedna ztracená osoba byla tam. Druhou osobu našla vzápětí. Třetí nám však dala trošku zabrat, tedy spíše Klerince. Ale nakonec i ta byla nalezena.Takže úspěch :-). Od rozhodčích jsem dostala krapet vynadáno, že jsem Klerinku v jednu chvíli vyslala mimo terén a nechala jí lítat mimo. To bylo jediné, co nám bylo vytknuto, avšak stálo nás to hodně bodů....získaly jsme 179. Plochy jsem Klerince zkazila úplně a tím pádem nám zhasla i naděje na dobré umístění v jednotlivcích. Chudáka Klerinku jsem zcela v ploše psychicky vyšťavila. Nepovedlo se nám nalézt jednu osobu. Špatně jsem rozvrhla terén a nestihly jsme dojít až na konec, kde byla ukryta. Opět jsem si vyslechla chválu na Klerinku, jak skvěle hledá a na sebe jen promlouvání do duše :-). Z plochy jsme si odnesly 130 bodů. V Jednotlivcích jsme získaly 6. místo. Avšak ve družstvech 2.!! Nakonec se nám přece jen zadařilo :-).

další FOTO

12.8.2007 Klusajda s Flešovou jely na závody do Loun a byly tak hodné, že mne s Megerkou přibraly :-). Megča si zde zkusila start v kategorii Baby. Po dohodě s pořadateli, měla překážky na normální velikost large. Mini parkúrek měl 8 překážek. Byla to opravdu zábava, až budu jednou s Meg závodit, jistě se budou diváci hodně bavit. Nejdříve vyhla kladinu (pravda ještě nikdy ji neběžela jinak než samostatně), pak se vrhla plavným skokem přímo od shora na zem, a až třetí pokus se vydařil. Po proletění tunelem se rozhodla, že není nutné přeskákat posledná dvě skokovky a ladně je minula :-D. Na její obhajobu musím říci, že cvičí chvilinku a tolik překážek za sebou viděla poprvé :-). Foto se vydařilo Renatě, moc jí děkujeme. Flešová nám náš výkon natočila na mobilní přístroj, až přijdu na to, jak se o to podělit, jistě to pro pobavení umístím na stránky.

25.7.2007 Po návratu z MS jsem jen k věcem přibalila Megču a vyrazila jsem s borderama směr Spáleniště. K Mece jihočeské zách. brigády, která ji zapůjčila nám pražákům k letnímu táboru :-). Na Spáleništi je buď nádherně slunečno a vedro, nebo neustále prší. Tento rok jsme chytli neustálý otravný déšť, hezky bylo snad jeden jediný den a ani ten nedopadl dobře. Jednoho psa nám na stopě uštkla zmije, naštěstí vše dopadlo dobře.

Pro Klerinku byl tábor myslím zaslouženým odpočinkem, věnovala jsem se tentokráte Megerce. Naším cílem bylo složit zkoušku ZZZ- zkouška záchranářské způsobilosti. Já, naprostý antitalent na stopy, jsem na ně chodila poctivě ráno i večer. Dozvěděla jsem se, že Megerka je stopařský talent a je jen škoda, že má za psovoda mne :-D. Já to s Megčou probrala a tak tragicky to nevidí... Zkoušku jsme skládaly za deště, něco se nám povedlo lépe a něco hůře. Stopa vyšla na 42 bodů, pro mne skoro neuvěřitelné hodnocení, Klerinka měla před lety 35 :-). Poslušnost byla celkem slušná, pár drobností se samozřejmě našlo, Megča má krapet pubertu a sem tam si něco udělá dle svého. Při odložení se musela například nadzvednout, aby viděla kam odcházím, poté si v klidu lehla a byla spokojená :-), nakonec z toho bylo 44 bodů. Překážky se vyvedly, 49 bodů a 46 bodů jsme urvaly na speciálních cvicích. Celkem 181 a zkouška ZZZ složena na Velmi dobře. Teď už může Megča směle záchranařit :-). Ještě musím poděkovat obětavé Klusajdě, která nám dělala "šlapku" i v dešti a stala se vlastně Megerčinou záchranářskou kmotrou.

Tábor až na počasí a uštknutého labroše se tedy myslím vyvedl, po večerech bylo o zábavu postaráno zasloužilou naší umělkyní Klusajdou, její hlas by jí mohl kdekdo závidět.

Povedlo se i něco vyfotit FOTO

Ještě si dovolím srovnání zkoušky ZZZ Veverky a Megerky:

4.7.2007 Chtěla bych všem moc poděkovat za podporu a hezké vzkazy :-). MS je skvělý zážitek. Jakmile bude chvilku čas, určitě o něm něco napíšu.

Veverce je dnes 7 let. Klerinko jsem ráda, že tě mám. Jsi úžasný pes s obrovským srdíčkem.

24.6.2007 Zítra ráno s Klerinkou odjíždíme. MS začíná ve středu odpoledne slavnostním ceremoniálem. Pondělí a úterý jsou vyhrazena pro veterinární kontrolu a možnost tréninku poslušnosti a dovednosti. Informace o průběhu na MS můžete získat na stránkách, které založila Klusajda http://www.mszachranari.estranky.cz/ a bude se snažit průběžně je doplňovat, či na oficiálních stránkách MS http://www.rhwm2007.at.

22.6.2007 Začala jsem s Meg skákat. Je to úžasný pocit, už se moc těším, až začneme pořádně běhat :-).

19.6.2007 Před třemi týdny jsem se vydala s Meg na výlet do Hradce Králové a nechala jí udělat RTG kyčlí. Dnes přišly výsledky. Meg má DKK 0/0 (FCI HD-A) HURÁÁÁ!!!!

8.-10.6.2007 Vodní soustředění

Moc jsem se těšila. Vize tří dnů v šíleném vedru, kdy se budu moci s borderkama válet u rybníka a sem tam je vyslat pro nějakého topícího se surfaře či plavce, byla neodolatelná. Bohužel Klerinka nakonec musela kvůli zranění a následnému šití nohy zůstat doma. Její příznivci nezoufejte, už je v pořádku. Dnes jsem vyndala ten jeden jediný steh, který byl příčinou jejího "domácího vězení".

Odjela jsem tedy jen s Megerkou. Byla jsem na ni opravdu zvědavá. Do té doby jsem věděla, že se dokáže vykoupat skoro v jakékoliv kapalině a potápět se i v misce na vodu. Nezklamala, do rybníka se vrhala s nasazením vodního šílence. Asi byla v minulém životě rybou. Zcela nejvíce si Megerka zamilovala přitažení surfaře. Jízda na člunu už byla horší. Megče to přišlo jako šíleně nudná záležitost a chtěla se neustále vrhat do vody a plavat za člunem. To budeme muset ještě natrénovat :-). Též jsme krapet neplánovaně poprvé vytkoušely střelbu. Zatím mohu prohlásit, že reakci Megerka narozdíl ode mne nemá, snad to vydrží. Hodní spoluválející se u vody zvládli sem tam vyskočit a udělat pár fotografií, k nahlédnutí ZDE.

10.6.2007 13.Mistroství světa záchranných psů má své oficiální stránky http://www.rhwm2007.at. Při podrobném zkoumání může návštěvník nalézt video z míst, kde budou probíhat speciály. Také už je "vyvěšen" seznam závodníků. Menší počty:

sutiny: 60 startujících, plochy: 60 startujících, voda: 9 startujících, stopa: 11 startujících

z toho: můžů 74, žen 65 (jedna paní nastupuje na dvě disciplíny)

A teď to nejzajímavější, rozvrstvení plemen. Bohužel jsem vycházela jen z uvedených zkratek v seznamu a u některých jsem se nedopátrala názvu.

27.5.2007 Megerce je ROK! Uteklo to strašně rychle. Ze štěňátka je veliká, ušatá, nohatá a krásná borderka. Nenechá nás chvilku v klidu. Je to rarach plný temperamentu a nevyčerpatelné energie. Jsem opravdu moc ráda, že ji mám. Megerko všechno NEJ a buď stále stejně prdlá!!!!

Další fotografie z dnešního tréninku ZDE, autorem je Petra Krejčová.

Takhle krásně jsem vyrostla.

Naučila jsem se celkem poslouchat.

Hledání v sutinách, jo to je moje.

Ty cihly, to je bájo.

Řítím se do života, zkuste mne zadržet!

narozeninové fotografie Petra Krejčová

12.-13.5.2007 Po půlroční agilitní závodní pauze asi nastal čas ji utnout :-). Na závodech v Sezimově Ústí jsem v sobotu vyběhla na běh začátečníků s Akirou Tachyon. Až neuvěřitelné se stalo skutečností a doběhly jsme, dokonce na druhém místě :-). Na neděli jsem se připravovala pilně psychicky. Startovala jsem již v normálním závodním poli. Po půlročním skoro neagilitění, to snad nedopadlo až tak zle, asi jsem všechno nestihla zapomenout. Velký úspěch jsou dva doběhnuté parkury ze tří! Musím však opravdu potvrdit, že běhat s Tachyonem není žádná sranda. Chce to pevné nervy a příjemné zázemí :-).

8.5.2007 V neděli jsme po trošku delší době vyrazily do sutin. Pomalinku začínám trénovat i s Megerkou. Pro ni je asi nejtěžší samotný pohyb po sutinách. Učí se chytat balanc, nebát se přeskakovat z panelů, běhat po cihlách a při všem tom mít ještě zapnutý nos a hledat ztracené osoby. Je to zatím záchranářské miminko, ale baví ji to. Klerinka byla nadšená, nezadrží ji žádný panel, žádná skruž a žádná ďuzna. Na tento trénink se přijel podívat i předseda klubu borderek. Krom toho, že nafotil opravdu moc hezké fotky, viděl i poprvé jak záchranářský pes pracuje. Myslím a doufám, že si trošku opravil názor o této aktivitě :-). Menší výber fotografií je ZDE. Zbylé fotky jsou k nahlédnutí na stránkách pana předsedy.

Megerčině mamince se včera narodila štěňátka, 5 holek a 3 kluci :-).

17.4.2007 V neděli bylo tak nádherně, až sluníčko lákalo alespoň k menšímu výletu. S Bolardťákama jsme se rozhodli vydat na Závist, navštívit keltské Oppidum. Podařilo se nám společnými silami něco vyfotit, k nahlédnutí ZDE.

16.4.2007 Člověk by se neměl sázet a pokud už se sází, tak alespoň si být svou věcí jist. Já se samozřejmě vsadila a prohrála. Musím proto uvést veřejně pár maličkostí na pravou míru :-).

V roce 1963 se narodil jeden z nejznámějších a nejslavnějších pracovních psů Wiston Cap ISDS 31154. ISDS ho dokonce i vložilo do svého znaku. Většina, tedy vlastně skoro všechny dnešní border collie, ho mají ve svém rodokmenu. Velmi těžko by se dnes hledala borderka, která ho v rodokmenu nemá :-). Největším překvapením pro mne je, že moje "výstavní" veverka ho má v rodokmenu vícekrát než ISDS Megerka :-). Dokonce jsem si tipovala, že bude tou výjimkou, která ho nemá vůbec :-D.

15.4.2007 Z velmi věrohodných zdrojů slýchávám, že Klerinka vypadá jako skřítek Dobby z Harryho Pottera a Megerka jako rytíř Yoda z Hvězdných válek. Nelenila jsem a vyhledala jejich fotografie :-). Opravdu si nejsem jistá, jak moc ta podoba sedí, ale asi záleží an bujnosti fantazie :-).

31.3.2007 Bohemia Cup-výběrový závod v sutinovém vyhledávání pro Mistrovství světa 2007

Utekl týden od ploch a my s Klerinkou se vydaly zkusit štěstí na sutiny. Pro jistotu jsme startovaly předposlední jako háravka. Znamenalo to opět celý den čekání a všechny disciplíny hned za sebou. Ve čtyři hodiny jsme nastoupily na speciál (speciální práce). Já už byla z toho čekání celá nesvá, výsledky na sutinách byly opravdu depresivní, málokdo našel všechny ztracené osoby. Ostatní účastníci se vraceli skoro všichni schlíplí a zklamaní. Vůbec se mi do toho nechtělo. Klerinka byla ale moc nadšená, že po dlouhém čekání může z auta a jít něco dělat. Nadechly jsme se a vyrazily. Opravdu to bylo těžký, nepřeháním. Do terénu pes musel přes val, který se pod ním bortil, všude byly navozené sutiny a pes musel hledat sám. Já mohla jen běhat po dvou stranách okolo a stejně mi to bylo k ničemu, ani jsem na veverku neviděla. Hodně psovodů mělo problém, psa do sutin od sebe vůbec dostat. Klerinka je naštěstí celkem lehká a hned něco ji neodradí. První osobu měla takřka ihned, pak druhou a třetí. Ale i ona jednu chvíli zaváhala, zda se má ještě do sutin vracet. Dala jsem ji kratinký oddych, byla celá zaprášená a čumák měla zanešený. Pak ji stačilo vypustit a ejhle, byla tam ještě jedna zavalená osoba. Podaly jsme hlášení a vyslechly si rozsudek od pana rozhodčího (Jaroslav Sedlák). A? Byly jsme moc pochváleny za nejhezčí práci dne!!!! Dostaly jsme snových 194 bodů! Ani jsem tomu nemohla uvěřit. Z velkého štěstí mne přepadla hrůza z poslušnosti a dovednosti. Co když Klerina předvede to co minulý týden? To by byla děsná ostuda. Obojí (poslušnost i dovednost) pískal Dan Sedlák, který bude pravděpodobně obé pískat na MS a byl opravdu velmi přísný. Dostaly jsme rychlou možnost vyzkoušet překážky a pak hurá do toho. Chlubit se člověk nemá, ale Klerina měla nejhezčí poslušnost ze všech, 45 bodů. Pryč byla šílená háravka z minulé soboty. Já si krapet oddechla, už nám chyběly jen překážky. Zbývalo mi jen doufat, že Klerinka je unavená a bude je dělat relativně pomalu. Šlo to :-), nebyly v úplném trysku ale zcela pomalé také ne. Vynesly nám 44 bodů. A nejlepší na konec? Kdopak asi vyhrál? VEVERKA! Klerinka vyhrála vylučovací závod pro Mistroství světa v sutinovém vyhledávání 2007. Zbývá vyřešit otázku: sutiny nebo plochy?

fotky ZDE

24.3.2007 Už roky razím teorii, že Klerinka není plochař (vyhledávání v lese, v přírodním terénu), hodně záchranářů mne už naopak roky přesvědčuje o opaku. Je pravda, že plochy Klerince jdou, ale i tak já mám raději sutiny. Rozhodla jsem se však zkusit štěstí na plošném Bohemia Cupu - výběrový závod v plošném vyhledávání pro Mistrovství světa 2007 podle zkoušky RH-FLB.

Nastupovaly jsme s dvojitým handicapem. Já s teplotou a Klerinka hárající. Znamenalo to čekání celý den a všechny disciplíny pak absolvolovat hned za sebou. Na nohou mne po ránu udržely záchranářky-kuchařky v kantýně, dostala jsem skvělou snídani a později naprosto úžasný buřtguláš. Celodenní čekání se nelíbilo ani mně ani veverce. Prozatím udělené body na poslušnosti a dovednosti (překážky) byly velmi nízké, ze speciálu (hledání) se také nevraceli záchranáři s valnými výsledky, nervozita stoupala. K odpoledni se konečně začali vracet první se splěným limitem (byly nalezeny všechny osoby) ve speciálu a přiblížil se i náš nástup do akce. V 16 hodin jsme šly na to. Klerinka mívá opravdu parádní poslušnost, je to tak trošku moje chlouba. Zjistila jsem ale, že hárající Klerinka parádní poslušnost opravdu nemá. Něco tak šíleného jsem ještě nezažila. Byla jako divoženka. Při chůzi u nohy štěkala, při odkládačkách si na všechny pro jistotu lehla! Aport upustila, tady by se možná našla omluva v chybějících zubech. Plazení se nám povedlo, zde však chybou psovoda, mou, místo deseti metrů chudinka odplazila dvacet. Při dlouhodobém odložení celou dobu fňukala. Nevěděla jsem, zda se mám smát či plakat. Z maximálního počtu 50ti bodů jsme naštěstí získaly alespoň potřebný limit 35. Takhle hrozné body jsem ještě nikdy nedostala, ale díky za ně! Následovala dovednost. Bylo mi jasné, že to bude opět průšvih, Klerinka se ještě nestihla dostatečně uklidnit. Nakonec to nebylo tak zlé a 42 bodů už znělo lépe.

Následoval velmi rychlý přesun na speciální práce. Nemusela jsem řídit a tak jsem tam byla včas :-). Jakožto posledního účastníka mne vítali všichni s otevřenou náručí. Po celém dni toho měli již plné kecky a těšili se do tepla. Rozhodčí mi vysvětlil terén, určil osu postupu a mohla jsem začít. Oblékla jsem Klerince dečku a vypustila ji. Podrobně popisovat hledání asi nemá moc smysl. Klerinka byla jako motorová myška. Těsně před koncem jsme už měly nalezené tři osoby, jednu dokonce omylem figuranta dvakrát. Už jsem měla čas jen na jedno vyslání a neměla jsem jistotu, zda nám ještě jedna osoba nechybí. Pustila jsem veverku, ta vyběhla a během chvilky hlásila nález! A byl konec. Nalezly jsme vše. Ze speciálních prací jsme dostaly 189bodů, nejvíce ze všech zúčastněných! Klerinky práce se moc líbila a já si začínala uvědomovat, že se nám to dnes vydařilo. Složily jsme zkoušku RH-FLB ale to není všechno :-). Umístily jsme se na druhém místě a možná neunikneme ani nominaci na MS, což by bylo naprosto úžasné a nepředstavitelné! Spnil by se mi tím můj největší záchranářský sen.

Nesmím zapomenout napsat o historicky největším počtu zúčastněných borderek! Čtyři borderky jsem na záchranářské akci ještě nepotkala. Moc mne to potěšilo :-).

11.3.2007 Fotky ze slaňování ZDE, jsem úplná modelka :-D. Autorem většiny fotografií je Pavel Uhliar.

7.3.2007 Čas neúprosně letí a Megerka už není štěňátko. Dnes začala hárat.

24.-25.2.2007 Víkend v Českých Budějovicích

Uplynul týden a čekal nás další pekelný víkend. Rozhodla jsem se udržovat společenské vztahy a vydat se pro jejich posílení na agility tréninkový víkend do ČB, v neposlední řadě také trošku otrkat Megerku a vyvětrat veverku. Nenápadně jsem do tohoto výletu navezla i Renatu a v sobotu jsme mohly vyrazit.

Víkend byl opravdu povedený. V sobotu se ve chvílích volna proháněla Megerka tunelem a učila obíhat barel. Klerince jsem pro radost schovala Renatu za roh nejbližší budovy. Naprosto jednoduchá schovka. Jaké bylo mé překvapení, když po vyslovení slova "hledej", Klerinka zmizela a jala se prohledávat výstaviště a to naprosto na druhém konci. Trvalo opravdu dlouho, než uznala, že už se proběhla a může ji s klidným srdcem vyštěkat. Renata si oddechla úlevou, že nemusí dřepět na bobku dalších deset minut a běžela do haly provětrat na překážkách svou šílenou choďandu.

Večer byl opravdu pojat společensky. Začal menším blouděním za ČB, kde jsme jezdily stále po zapadlých vískách a nemohly najít naši ubytovnu. Ač jsme několikrát do telefonu naprosto suveréně prohlásily, že trefíme a za pět minut tam jsme, nebyla to až tak pravda. Pět minut se protáhlo na hodinu. Přiznávám se bez mučení, že jsem navigovala já, ale mapa Renaty je pravděpodobně zastaralá či špatná. Ani místní obyvatelé nebyli schopni nám přesně říci, kde se nacházíme a kam máme jet. Byla z toho výborná dobrodružná výprava, která posiluje ducha i mysl.

Pak už následovalo ono zmiňované utužování vztahů nad sklenkou švěstiček. Já nepijan jich vypila opravdu hodně, sama jsem se tomu divila a přesunovala se velmi nejistým krokem. Po rozumné domluvě jsme s Renatou posunuly nedělní vstávání a do haly se dostavily mnohem později než ostatní odvážlivci. Ranní či spíše dopolední cestu do haly jsme zvládly k mému smutku velmi rychle a bez výletů po okolí. Asi nám předtím chyběl potřebný alkoholový opar k navigaci. Nedělní trénování probíhalo ve stejném duchu jako předchozí den. Jen Renata tentokráte skončila v krásném kanále, kde byly pavučiny a kapala voda. Když jsem ji tam zakládala, šel zrovna okolo postarší pár a zděšeně pozoroval mizící Renatu v podzemí, kterou doprovázela má slova: "pěkně smrď". Klerinka nenechala Renču dlouho trpět a našla ji v rekordním v čase. Pak už zbývalo jen vyrazit směr Praha a po cestě neusnout :-).

Mám moc hezké fotky od Martiny Rozárkové, ale opět to chvilinku potrvá.

23.2.2007 Narodila se Alžbětka (51cm, 3,07Kg)!!! Mám velkou radost. Bolardťákům, mé druhé rodině, přeji všechno NEJ a ať je z Bětulinky pěkné čertidlo!

17.-18.2.2007 Přestaly jsme se flákat a celý víkend věnovaly záchranářům. Sobota padla na návštěvu sutin a cvičáku u pana prezidenta Kuchty. Klerinka už je opět ve formě, hledala s nasazením a žádný úraz si nepřivodila! Je to dobré znamení. Megerka mi na cvičáku trošku vyrazila dech. Musím se přiznat, že Megča krapet roste jako dříví v lese, moc toho neumí. Proto jsem byla jak u vidění, když předsedla před lávkou na sudech, chodila skoro vzorně u nohy a zvládla i krátké odložení. Jestlipak ona nebude šprtka.

Neděle byla nabita adrenalinem. Čekal nás kurz lezení. Těšila jsem se moc. Byla to zábava, i slanění na "pavouka" se mi nakonec líbilo. Hasiči na nás však byli velmi přísní a tak tentokráte nedošlo k žádným nebezpečným pádům ani bržděním o vlastní zadnici na betoně (to už se mi jednou povedlo). Sice mne trošku mrzelo, že disciplína byla opradu dodržována, ale bylo to v zájmu zdraví nás všech. Klerinka už se mnou slaňovala, tak to pro ni nové nebylo. Megerka byla pěkně vykulená, ale i ona to zvládla. Všechny jsme to přežily a nic se nám nestalo :-).

Fotek je opravdu hodně a na většině z nich mi to moc sluší, je tedy pochopitelný problém nějaké vybrat, tak mi to ještě chvilku potrvá :-).

15.2.2007 Přimáčkla jsem Megerku ke stěně, má 53cm a 16Kg.

12.2.2007 Dnes konečně Megče přišly ISDS papíry a její vlastní ISDS číslo 286119.

12.2.2007 V sobotu jsme se s Megčou vydaly podívat na MVP do Brna. Veverku jsme nechaly doma, Klerinka takovým výletům neholduje, spíše ji to rozčiluje jako naprosto zabitý čas. Byla jsem zvědavá, co na to řekne liška (Megerka). Vyrazila mi dech. Takhle nadšenou jsem ji snad ještě neviděla. Mám pocit, že přivítala snad každého návštěvníka výstavy, umazala a okousala většinu přítomných psů. Beardetkáři nás pak raději od svého kruhu vykázali, Megerka jim ničila krásně načesané chlupatce :-). Borderáři naštěstí měli pro Megču pochopení a našlo se mnoho borderek, které jí půjčili na hraní. Pár fotek z hrátek a přetahované ma na stránkách Cat Ballou Hardy Horde alias Kačka.

5.2.2007 Bilance? To asi ne, spíše rekapitulace :-).

Loňský rok je pro mne protkán smutkem, který mne neustále pronásledoval. Ač výkonově byl pro Klerinku nejlepší. Hned na začátku ledna nás opustila Nikolka, bylo to moc těžké pro mne, rodinu i pro Klerinku. Jsem moc vděčná, že jsem dostala možnost se s Nikolkou rozloučit a mohla s ní strávit pár posledních hodin.

Záchranařina v kostce

V lednu se Klerinka zotavovala z operace vazů, trošku dříve jsme začaly cvičit a chodit na procházky, abychom mohly rozchodit náš smutek. Také nás v únoru čekala zkouška pohotovostní jednotky a já byla ráda, že mám před sebou nějaký cíl. Moc jsme toho natrénovat nestihly stejně jsme to riskly, jely a uspěly. Klér byla skvělá. Opět jsme se vrhly do tréninku, tentokrát nás čekal vylučovací závod na MS. Skončily jsme těsně pod vybranými, jako druhý náhradník. Nutno podotknouti, že druhá půlka týmu-já-to veverce zkazila, omlouvala jsem se jí velmi dlouho. Nervy bohužel hrají také svou roli a ač se pes může přetrhnout a snažit seč to jde, poslední krok závisí na psovodovi, ale i tak jsme složily nejtěžší mezinárodní zkoušku RH-TB. V dubnu jsme byly nominovány na mezinárodní cvičení ve Slovinsku. Naše první zkušenost v zahraničí, bylo to moc fajn a skvělá atmosféra. Klerince se sice podařilo useknout si skoro prst, ale licenci jsme splnily! Pak následoval boj o prst. (Já se opravdu nenudila, Klerinka věděla, jak zaměstnat mou mysl i tělo) Prst zůstal, sice pochroumaný ale teď už můžu říci, že se to ani nepozná. V říjnu jsme se pokusily dostat na MR opět se nám to nepodařilo :-), jsem zvědavá, zda se nám to někdy povede. Sice jsme tentokrát skončily jako náhradníci, ale smůla je smůla. Kaji se, opět jsem příčinou já, možná už bych s tím měla něco dělat :-). Jely jsme si zlepšit náladu na MR IZS a tam jsme ještě s Edulínem a Evičkou vyhráli družstva. Opět jsem se pokoušela to Klerince zkazit, ale nedala mi tolik šancí. A nakonec přišel zatím náš největší záchranářský úspěch. Vydaly jsme se do Německa na mezinárodní atest IRO. Klerouš ani jednou nezaváhala a byla jak větrná smršť. Hledala zatím nejlépe, co jsem ji kdy viděla, zvládla i osudný pětimetrový pád do hlubin strojovny, který po necelých dvouměsících vyústil v operaci zubů, kdy dva musely pryč. I přes tento pád se nedala a pokračovala. Já byla dosti rozklepaná ale moje veverka už asi pochopila, že je lepší mne zanechat před sutinou a raději se do všeho vrhnout osamoceně, pak nemám tolik šancí škodit. Klerinka je první atestovaná veverka v České republice :-).

Nemohu ani opomenout naše první dvě ostrá nasazení. Z toho jeden nález, který se povedl našemu týmu - uhořelý pán v ubytovně.

Agility

Bylo krásné alespoň na čas se vrátit na kolbiště agility. Ani jsem netušila, jak moc mi tento sport a lidé kolem něj chyběli. Běhání s Karerkou byl neuvěřitelný adrenalin, který se nedá ani popsat. Kdo nezažil, nepochopí. S Karčou se nám podařil postup do A2 což je opravdu úspěch, vděčím zato však obětavým kamarádům, kteří mi radili a snažili se do mne natlouci nejnovější trendy. Já totiž ustrnula na stylu běhání z roku 2000 a to už je opravdu pomalu zapomenuté umění. Agility je pro mne můj zamilovaný sport a doufám, že se k němu za čas opět vrátím a už snad nebudu takové dřevo, ač má pauza ještě chvilinku potrvá. (Megerka je ještě moc malinká)

A samozřejmě MEG MEG :-)

To je událost! To je naprosté převrácení mého i veverčina poklidného života. Hledání Meg bylo dlouhé, možná o tom někdy napíšu. Jakmile jsem však natrefila na stránky Andrey Husmann, hned jsem věděla, že to je přesně ono. Získat Megču byl velký úkol a završen úspěchem. Megerka je rarach, už také bourá do stromů a vrhá se ze skal. Obávám se, zda ji Klerinka po nocích nevypráví o svých kouscích. Je však úžasná a zatím naprosto splňuje, co jsem čekala. Měla jsem strach, zda se mi podaří ji naučit štěkat. Opravdu jsem se bála zbytečně. Megera řve jak tur. Nechápu to. Těšila jsem se na tiché borderčátko a mám uřvanou, nohatou krásku :-).

Vše z loňského roku se opravdu napsat nedá. Událo se toho hodně a já se stále hnala někam dopředu či za něčím. Je čas se trochu uklidnit a pokusit se bolest přeměnit v radost.

28.1.2007 Klerinka už je v pořádku :-).

24.1.2007 Poslední čtyři dny pro nás s Klerinkou nebyly moc veselé. Kleruša byla hospitalizována na veterině na kapačkách. Až příliš to připomínalo mou poslední návštěvu veteriny s Nikolkou. Ještě jsem se z toho dostatečně neoklepala a Klerinku kontroluji každou chvíli. Ta to však vzala za správný konec a už skoro vypadá jako zdravá borderka.

18.1.2007 Tak to má Klerouš za sebou. Vypadá teď trošku jako pizizubka, takže všem zakazuji se jí smát! Já sama s tím mám problémy, když na mne vytasí své zoubky nezoubky. Paní doktorka jí vytrhla dva řezáky a do třetího dostala Klerinka plombu. Když jsem si ji přišla vyzvednout, tak paní doktorce spadl kámen ze srdce. Ještě než jsem tam vstoupila, veděla jsem proč. Klerina si stěžovala svým krásným hláskem na celou veterinu :-). Zmkla až, když do mne celá kolebající se narazila. Moc rádi mi ji vraceli a velmi rychle nás vypustili.

Myslela jsem, že Klerinka bude spát, ale po půl hodině strávené doma, začala vyluzovat velmi nespokojené zvuky. Přemýšlěla jsem, jak ji uklidnit. Ona to však vyřešila sama, chytla balónek a snažila se mne přemluvit k nějaké akci. Opravdu není normální... Megerka se projevila jako starostlivá kamarádka a každou chvíli chodila Klerince čuchat k prázdnému místu ve spodní čelisti, asi nemůže pochopit, kam se ty zoubky schovaly. Dneska ráno už obě holky řádily jak černobílá mafie...

Doufám, že teď už opravdu budeme mít s Klerinkou na hodně dlouho pokoj, pokusím se jí to vysvětlit.

15.1.2007 Smůla se nám lepí na paty, tedy spíše Klerince. Dnes jsme spolu byly na konzultaci u "psího zubaře". Bohužel jsme zjistila následky pětimetrového pádu na atestu IRO. Klerouš má uvolněné a ulámané řezáky vpředu dole, jeden má i zcela rozpůlen. Až povážlivě se jí kývou. Ve středu jde Klerinka na operaci a na rentgeny. Jeden půjde ven určitě, osud ostatních závisí na tom, jak moc jsou poškozeny. To nám ten rok pěkně začíná. Myslela jsem, že z hlediska zdravotních problémů máme už s Klerinkou vybráno na hodně dlouho dopředu, bohužel to tak nevypadá. Nezbývá než doufat, že se některé podaří zachránit a pokud ne, tak jí snad nebudou příliš chybět. Znovu však skládám Klerince hold za její výkon na atestu, kde dokázala hledat dál s plným nasazením i po pádu. Držte nám ve středu palce...

9.1. 2007 Snad jednou dokážu vzpomínat bez slz. Nikolky video

Všem přejeme krásné Vánoce a hodně štěstí do roku 2007!